Kde se nachází a několik informací
Obec Podhorní Újezd a Vojice se nachází v Královéhradeckém kraji a leží zhruba napůl cesty mezi Jičínem a Hořicemi na jižních svazích Mlázovického chlumu. Tato poloha ji historicky předurčila k pěstování různých druhů ovoce, zejména třešní a ořechů, a také k plošnému zelinářství. Geologie podloží pak k těžbě pískovce, kamenictví a kamenosochařství.
Pískovec se zde začal těžit již zhruba v polovině 17. století a dal vzniknout mnoha významným památkám nejen na našem území, ale i jinde v Evropě.
V obci připomíná bohatou kamenickou tradici hned několik pomníků včetně vůbec první vesnické sochy Mistra Jana Husa z roku 1897 a řada drobných památek i pískovcových a roubených chalup, které reprezentují lidové stavitelství regionu.
Až do roku 1960 byly Podhorní Újezd a Vojice samostatnými obcemi. Dnes tvoří jeden správní celek o rozloze 689 hektarů a k 31. 12. 2022 tady žilo 645 obyvatel.
Historie
Archeologické nálezy potvrzují, že území dnešního Podhorního Újezdu a Vojic bylo zřejmě osídleno již v mladší době kamenné. První písemná zmínka o Vojicích se datuje od roku 1357, Podhorní Újezd je písemně zaznamenán v roce 1408.
Za svůj vzestup vděčily však obě, tehdy ještě samostatné, obce zejména řádu kartuziánů z nedalekých Valdic. Ti totiž v roce 1661 zakoupili spolu se statkem v Sobčicích i několik okolních vesnic a rozhodli se maximálně využít místní potenciál.
Ve velkém zakládali ovocné sady, především třešňové, a věnovali se šlechtění nových odrůd.
Se vzrůstající poptávkou po kameni na stavbu kostelů, panských sídel a zemských cest se zaměřili i na těžbu a zpracování pískovce, který se hojně vyskytoval v útrobách Mlázovického chlumu, jenž řádu rovněž patřil.
V ještě větším rozsahu se pak v místních pískovcových lomech začalo pracovat po roce 1800, kdy byl otevřen prvý lom, zvaný "Panský". Jeho vlastníkem se v roce 1823 stal kníže Ferdinand Trautmansdorf, který svůj velký rodový majetek rozšířil ještě o část statků zrušeného kartuziánského řádu zakoupenou v dražbě.
Lom pronajímal a kámen využíval především pro stavební úpravy svých sídel v Jičíně, Horšovském Týně a v Pecce.
Zdejší kamenickou tradici nepřerušila po roce 1848 ani změna feudálního řádu. Naopak o pískovec z lomů v Podhorním Újezdu a ve Vojicích byl stále větší zájem. Prudký nárůst nastal zejména v roce 1870 po dokončení železniční trati do nedaleké Ostroměře. Díky železnici vzniklo dopravní spojení s Prahou a dalšími městy a kámen z místních lomů se začal ve velkém dovážet například i na stavbu Národního divadla, dostavbu svatovítské katedrály na Pražském hradě i na mnoho dalších významných staveb v zemi i v cizině.
Na počátku 20. století pracovalo pak v sezóně v místních závodech a dílnách až 600 kameníků.
Do většího povědomí se místní pískovec dostal v roce 1897, kdy kameníci ve Vojicích zhotovili pro obec pomník Mistra Jana Husa, vůbec první na českém venkově. A posléze pak v roce 1903, kdy pro průmyslovou a uměleckou výstavu v Hořicích dokázali ručním nářadím vylomit a opracovat 12 metrů vysoký a 32 tisíc kilogramů vážící monolit. V dobových novinách se tehdy psalo, že přeprava do Hořic trvala čtrnáct dní a kromě mnoha lidí se jí zúčastnilo také 20 párů koní a 4 páry volů. Po skončení výstavy byl tento monumentální kamenný blok přemístěn na vrch sv. Gotharda jako Riegrův obelisk.
Těžbu pískovce však dramaticky poznamenala první světová válka. Muži, kteří bojovali na frontě, chyběli v lomech i na stavbách. Veškeré práce se v podstatě zastavily.
Určité oživení nastalo až koncem 20. let minulého století. Krátce na to však i tento obor zasáhla světová hospodářská krize. Místní kameníci na omezování těžby a propouštění zaměstnanců zareagovali založením vlastní profesní organizace a lidového výrobního a pracovního družstva Kámensdruž. To s přestávkami vyvíjelo činnost až do roku 1960, kdy bylo přičleněno k jinému družstvu v Turnově a pak v Jaroměři a posléze v roce 1963 k JZD Budovatel v Podhorním Újezdu.
Lom v Podhorním Újezdu je vůbec posledním funkčním pískovcovým lomem v oblasti Hořického hřbetu a dnes jej provozuje soukromá společnost Kámen Ostroměř s.r.o. Zdejší pískovec se používá nejen pro stavební účely, ale je o něj velký zájem mezi sochaři a kameníky.
